středa 10. srpna 2011

Hrubá marže

Byla jsem u babičky. Babička vyprávěla o kolegyni z práce, co si nabrnkla v šedesáti nějakýho třicátníčka, co jí pak samozřejmě odfrnknul. Dokonce se seznámili tak, že třicátníček původně randil s dcerou babiččiny kolegyně, ale ona ho nechtěla, protože tenkrát měla Gemrota, a s ním pak syna dalšího Gemrota. Nevím, co je na tom pravdy. I tak ale babička říkala, že ta její kolegyně byla hrozně hodná, jenom ten Pavlíček nebyl zrovna dobrá partie. Babička jí prej říkala: "Měla by sis najít staršího mužskýho!"
A kolegyně na to: "Co bych s ním, prosímtě, dělala?!"

Tak seděly v hotelové recepci hodiny a hodiny.


A frau J. mi dneska říkala, ať nastříhám tepláky. To byly tepláky jejího muže a na rozkroku měly viditelné zaprané stopy moči.
"Ten můj mužskej je tak měl rád. To jsou nádherný tepláky. Pak byly už vodrbaný a já mu je zakázala. A on říkal: 'Aspoň na doma!' Tak jsem řekla, že jo."

No a pak jsem koukala, jak se nůžky zarývají do bledě modrý látky, jak přestřihávají nápisy SPORT, jak dělají ten příjemný zvuk, když se zakousnou. A měla jsem chuť s tím celým v tu chvíli seknout. Tohle člověk nemůže dělat moc dlouho, aby se nezcvoknul. Když vidí ty zchromlý ruce a ví, že si frau J. sama nevleze ani do kabátu. No a pak jí pomáhá a drží ruku, která je dočista ledová.

Nakonec jsem to nastříhala. Ty tepláky teď budou sloužit jako rohožka.

Žádné komentáře:

Okomentovat