čtvrtek 28. července 2011

Bar i éry

Ještě než začnu článek o paní J., tak zmíním jednu věc. Můj zubní kartáček, o němž jsem psala pod štítkem kartáček několik článků, umírá. Jednak se rozštěpuje, ale hlavně jsem koupila nějakou hovadskou pastu, co sice není jahůdková, ale barví jeho štětinky do růžova. A tak už můj kartáček přestává být fešák a bude vyměněn. Beztak už ho mám skoro dva měsíce - i když teda na netu jsem četla, že se má měnit každý tři, tak ještě uvidím.

K paní J. jsem se dostala přes pana L. a paní N., ale to není tak podstatné. Bydlí v paneláku a včera jsem ji navštívila prvně. Hlas, co zazněl z bzučáku, mě vyděsil. Znělo to jako nepříjemná stařena. Ale už když mi nahoře otevřela - nebyla chudák vůbec vidět, jen ten její úsměv, zbytek byl v takovém divném stínu, na kterej se nemá koukat - tak jsem věděla, že je v pohodě. Nabízela mi bonbony. A říkala: "Já s tím poslední dobou jezdim jak s připosranejma gatěma, to bude asi baterkou."
Má elektrickej vozíček.
Říkala: "Já si to nabíjím každej den, hlavně že ostatní jezděj' jako drandy --"
a smála se tomu a já obdivovala její optimismus, i když její muž je upoutanej na lůžko v nemocnici a ona má ochrnutý nohy a ruku a tu druhou ruku taky nemá nic moc. I když rozbalit bonbony umí a to jí, zdá se, stačí. Každej čtvrtek jezdí s asistentem za mužem - těžký cukrovkář. Já budu zřejmě její středeční asistent. Říká: "Budeme si rozumět, a když ne, tak tomu pomůžeme. A dorovnáme ještě řadu těch čokoládovejch a pak už je vážně uklidím."

2 komentáře:

  1. Teda, já ti nevím, kdo to s těmi třemi měsíci vymyslel... Mně kartáček slouží dobře už asi rok a ani mi nepřijde, že by to bylo nějak nehygienické nebo co...
    No, na té paní je vidět, že nějaké štěstí a podobné věci vlastně závisí jen na rozhodnutí :-)
    + obdivuhodná brigáda:)

    OdpovědětVymazat
  2. Mně kartáček dobře funguje jen při prvním čištění - pak už to není ono. Měkkej je asi moc měkkej, holt.

    OdpovědětVymazat