neděle 22. května 2011

Křidýlka motýlka a další

Čtu si od Joyce Portrét umělce v jinošských letech. Taky nás byl navštívit Julčin Balík, dostal vodu, kapala mu z tlamy, nakapal na lino, máma říkala: "Ty jsi blbej, co?"

Spala jsem do tří čtvrtí na jednu, pak jsem se vzbudila bolestí a byla jsem mimo, snědla nudlovou polívku a byla jsem mimo.

Moje setrvání na jistých literárních serverech už začíná bolet kdekoho. Včera jsem si řekla, co se asi stane, když budu negativní. Ne že bych běžně nebyla, ale docela se bráním komentářům.

Kdosi měl báseň nazvanou Alkoholy // napsala jsem, že Apolinnaire to měl lepší. Asi do minuty mi přišla osobní zpráva, že Apolinnaire psal v deliriu a kecykecy. K další básni, pojednávající o motýlkách a jejich křidýlkách jsem napsala, že je to infantilní. Bylo mi řečeno, že to byl záměr. Napsala jsem tedy, že je to naivní a už se mi nikdo neozval.

Dost často taky lidi argumentují slovy, že jsou nepochopenými umělci, a to už bych pak blila.

Já to nechápu.
A ještě míň chápu, proč tohle dělám, když by ze mě co nevidět měla vypadnout maturita. Jdu koukat na obrázky domečků z 20. století.

1 komentář:

  1. Výmluva "nepochopený umělec" je takový diskuzní pat. I když seženeš dostatečný počet lidí, kteří souhlasí s tím, že někdo píše srance, stejně to nejde považovat za výhru. Gnozeologický problémek.

    OdpovědětVymazat